Elrávdnji lea álkibut go maid jáhkát – Ishavskraftain lea elrávdnji álki!
Studeantan dahje nuorra rávisolmmožin lea olu ođas go fárret eret váhnemiid luhtte – ja elrávdnji soaitá juoga man birra it leat goasse jurddašan ovdal. Muhto dat ii dárbbaš leat moalkái dan dihte! Dás mii čilget mii elrávdnji lea, manin Spottahaddišiehtadus soaitá buoremus alternatiiva dutnje, ja mo Ishavskraft dahká ahte elrávdnjerehkega lea álki hoidet.
- Tekst
- Ann-Jeanette Nergård, oversatt av: Iŋgá Káre Márjá Utsi
- Publisert
Mii lea rievtti mielde elrávdnji, ja mo dat doaibmá?
Elrávdnji lea dat mii doaimmaha earret eará mobiilatelefovnna, dihtora ja galmmihanskábe. Muhto go de galggat máksit elrávnnji ovddas maid geavahat, de sáhttá dat orrut váttis. Mii čilget vuđoleabbo:
Elrávdnji maid geavahat ruovttus, mihtiduvvo kilowattdiimmuin (kWh). Juohke háve don ládet telefovnna dahje geahčat tv-ráiddu dahje riššudat, de geavahat elrávnnji. Buot dát smávva diŋggat biddjojit oktii, ja loahpas oaččut elrávdnjerehkega.
Muhto mo mearriduvvo supmi maid mávssat? Dás de lea go geavahuvvo.
Mii lea Spottahaddišiehtadus?
de mávssat seamma go elrávdnji máksá justa dál (márkanhaddi), ja vel ovtta smávva lasáhusa man dárogillii gohčodit “påsalg”. Elrávnnji haddi molsašuvvá beaivvi miel ja beaivvis beaivái, muhto guhkit áigge geahčestagas de čájehuvvo ahte lea okta hálbbimus vugiin oastit elrávnnji.
Dat mearkkaša ahte sáhtát seastit ruđa go hattit leat vuollin, nu go ovdamearkka dihte eahkes ja ihkku, ja dus lea de vejolašvuohta plánet elrávdnjegeavaheami dan mielde.
Dasa lassin mávssat maid fásta supmi juohke mánu abonnemeanta ovddas, justa nu go dagat Netflixain – muhto mealgat hálbbit.
Manin berret válljet Spottahatti? Dá leat ovdamunit.
Fidnet elrávnnji márkanhaddái:
Don mávssat dan hatti mii elrávnnjis lea márkanis, čiegus goluid haga.
Vejolašvuohta seastit ruđa:
Elrávdnjehattit sáhttet rievdat, muhto sáhtát muddet iežat geavaheami ja seastit ruđa go geavahat elrávnnji dalle go dat lea hálbbimus.
Hálbbibut guhkit áigge geahčestagas:
Guhkit áiggi čađa lea Spottahaddi historjjálaččat leamaš okta hálbbimus alternatiivvain elrávdnješiehtadussii.
Movt oaččut el-rávnnji ođđa ruktui?
Fárren eret ruovttus? Dábálaččat dárbbašat iežat elrávdnješiehtadusa. Ná boađát johtui.
Álggahit elrávdnješiehtadusa lea seamma álki go gávppašit neahtas.
- Mana Ishavskraft.no:i, ja gávnna elfápmošiehtadusaid
- Vállje
- Diŋgo šiehtadusa skovi bokte
Mii čoavdit buot praktihkalaš beliid, nu ahte sáhtát geavahit áiggi deháleappot diŋggaide, nugo ovdamearkka dihtii gávdnat heivvolaš deaivvadanbáikki ustibiidda.
Go leat diŋgon, de it dárbbaš don šat jurddašit maide.
Soaittát lihkká šaddat deavdit nu gohčoduvvon mihttárnummir, mii lea áidnalunddot ID-nummir man gávnnat iežat sihkkarvuođaskábes. Dainna mii čatnat du ja elrávnnji oktii – jus it gávnna mihttárnummira de sáhttit du veahkehit gávdnat dan.
Rávvagat mo doalahat elrávdnjerehkega vuollin
Áiggi mielde boahtá du vuosttaš elrávdnjerehket, dat boahtá mánu maŋŋel go leat geavahan elrávnnji.
Mii diehtit ahte lea dehálaš dutnje doalahit goluid vuollin, erenoamážit go leat studeanta. Dá leat muhtin álkes rávvagat mo geahpedit elrávdnjegeavaheami ja doalahit elrávdnjerehkega vuollin:
Geavat unnit elrávnnji go hattit leat divraseamos:
Elrávnnjis maid geavahat lea rievddadeaddji márkanhatti. Jus elrávdnjehaddi lea badjin dan diimmu, de mávssát eanet. Iská elrávdnjehattiid , ja garvve geavaheames elrávnnji go hattit leat badjin. Dás oainnát álo elrávdnjehattiid boahtteáiggis, ja dalle sáhtát plánet goas galggat bassaladdat, lihtiid bassat dahje málestit.
Ale riššut nu guhká:
Liegga čáhci lea okta dain diŋggain masa geavahat eanemus elrávnnji liggema bálddas. Lea álkes vuohki mo sáhtát seastit elrávnnji - ale riššut nu guhká!
Jus dattetge háliidat riššudit guhkit, sáhtát go vuordit maŋŋel dii. 22? Eahkedis leat oainnat elrávnnji ollislaš golut dábálaččat hálbbimusat.
Vállje energiijabeaktilis biergasiid:
Go oastá ođđa biergasa, de sáhttá gánnihit válljet dakkár biergasiid mat geavahit unnit elrávnnji ja main lea alimus energiijamearka.
Berret maid geavahit ECO-prográmmaid ovdamearkka dihte lihttebassanmašiinnas dalle go dus lea vejolašvuohta.
Elrávdnji viidáseappot: Háliidat go váldit boahtte lávki šaddat elrávdnjeekspearta?
Elrávdnjehattiid eai leat áidna main sáhtát čuovvut mielde seastin dihte ruđa.
PRO tip: Ale ligge pizza ommanis dan bottu ieš riššudat - VAIKKO elrávdnjehaddi lea vuollin.
Manin, dáiddát jurddašit? Álkit čilgejuvvon, ii gánnát geavahit olu elrávnnji oktanaga. Dalle gártat dávjá máksit eanet neahttaláiggu ovddas, ja dan maid sestet elrávnnjis manná de neahttaláigui.
Elrávdnji ja neahttaláigu boahtiba oainnat giehtalagaid. Dat lea dego go ahte lea čáhci kránas – dus ferte revre vai oaččut dan vissui.
Neahttaláiggu mearriduvvo ja máksojuvvo du báikkálaš neahttafitnodahkii. Ishavskraftas oaččut visot seamma rehkegis, sihke elrávnnji ja neahttaláiggu. Mii máksit neahttaláiggu du ovddas álggos ja de mávssat dan midjiide ruovttoluotta maŋŋelaš (álkivuođa dihte, ja dieđusge liigegolu haga).
Mis leat máŋga artihkkala mat veahkehit du ipmirdit, ja šaddat ekspeartan neahttaláiggus. Dá lea čuokkis mas sáhtát duođaid seastit, dávjá 100 ruvnnu dahje eambbo mánnui. Loga áinnas dáid (dárogillii):
– Ishavskraftain lea elrávdnji álki!
Ishavskraftas mii dagahat ahte lea álki dutnje ipmirdit elrávdnjerehkega, ja mii sáhttit álo du veahkehit jus dus leat gažaldagat.
de oaččut álkes ja hálbbes čovdosa mii heive bures nuorra rávisolbmuide nu go dutnje. Nu ahte manin it divtte min hoidet elrávnnji, dan bottu don konsentreret dasa mas duođaid lea mearkkašupmi - nu go eallit studeantaeallima buoremus láhkái?
Hálliidat go čuoggás-čuoggái čilgejumi iešguđetge čuoggáid elrávdnjerehkegis?
Eambbo gažaldagat?
Sáhtát álo váldit oktavuođa min geavaheaddjiguovddážin telefovnnas dahje e-poastta bokte .
Mii (ja maiddai Eskil geas oidnet gova badjelis) leat dás dutnje, leaš go dus gažaldat elrávdnjerehkegii dahje eará áššis.